Mýtus o pozitivním významu NATO a o bezpečnostním vakuu v ČR v případě vystoupení z Aliance

NATO nemá obranný charakter a nikdy ho mít nebude, pokud ovšem nevyvolá ozbrojené střetnutí v Evropě, kdy by bylo snahou protistrany převést boje na území protivníka. Severoatlantická aliance na území svých členských zemí neřeší ani vážné bezpečnostní hrozby, jakými jsou mezinárodní terorismus a nelegální migrace ze zemí ozbrojených konfliktů (viz produkt 13022 Smyšlenky o NATO a úloze USA se stávají sebevražedným fetišem). Obrana území členských zemí je podružnou věcí, neboť veškeré bojové aktivity NATO včetně jejich podpory se soustřeďují mimo tento prostor (aktivity Aliance v Pobaltí nemají obranný charakter, ale jsou jen bezvýznamnou snahou demonstrovat jakousi sílu, která přispívá pouze k eskalaci napětí ve východní Evropě – podrobněji viz produkt 11051produkt 11055 a produkt 11056).  

NATO neposkytuje žádné bezpečnostní záruky a závazek kolektivní obrany je jednou z největších dezinformací, kterou šíří politici, vojenští funkcionáři a novináři členských zemí Aliance. Z textu článku 5 Severoatlantické smlouvy nevyplývá žádná povinnost vojenské pomoci a samotný článek, na nějž se řečníci lehkomyslně a beze studu neustále odvolávají, je jasným důkazem o této záměrné dezinformaci (podrobněji rozebráno v produktu 11002 Členství v NATO neposkytuje bezpečnostní záruky a vzhledem k vystupování českého ministra obrany taktéž v produktu 11055).

V Severoatlantické smlouvě není závazek, jenž se pojí k oněm dvěma procentům HDP, což by mělo představovat částku vydávanou na obranu. Je to jen jakýsi slib učiněný mimo smlouvu, čímž nemusí být závazný. Ve smlouvě je pouze dohoda členských zemí, že budou udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku (viz článek 3).5 Jenže to je velmi obecná formulace, která může mít mnoho podob a všechny z nich mohou být hodnoceny jako naplňování daného článku (například už jenom výuka vojáků v taktické přípravě a v komunikaci prostřednictvím rádiových stanic podle standardů NATO je v souladu s článkem 3 a nemusí být nutně doplněna dalšími aktivitami a nákupem nové výzbroje).

 

Podrobnosti ZDE:

http://www.exanpro.cz/zavadejici-vystupy-v-mediich/362-mytus-o-pozitivnim-vyznamu-nato-a-o-bezpecnostnim-vakuu-v-cr-v-pripade-vystoupeni-z-aliance

_________________________________________________________________________________

Česká republika – účastník příprav útočné války?

plk v.v. Jiří Bureš, předseda Asociace VPV

 

Co asi odpovědět na případnou otázku, co je třeba vědět a hlavně řešit v oblasti nebezpečných aktivit ze strany odpovědných činitelů na vládní í parlamentní  úrovni v  mezinárodním měřítku v současné době?:Toto je dosti obsáhlé téma  a na solidní rozbor a výklad nebude zřejmě dost ani prostoru, ani času, ale zkusíme to.

 

Tak tedy opět jsou v programu průjezdy, přelety, cvičení,  příprava na výlet do Polska a Pobaltí.. Od jara do podzimu. Procvičili jsme si obranu Litvy před vpádem ruských vojsk, naučili jsme se tankovat za letu, přesně bombardovat stanovené cíle, při tom jsme si ověřili funkčnost a bezvadnou práci Pardubického naváděcího střediska, ale při zajišťování toho všeho také možná funkčnost Pražského  centra  NATO pro řízení logistiky. Naši přátelé ve zbrani se v pořádku vrátili z výletu – snad všichni, my jsme je sice nepočítali, ale doufám, že v prostoru cvičení nebyl zapomenut žádný obrněnec s posádkou pro posílení tamní armády před ruskou invazí, nebo jako poradci, (instruktoři), pro přípravu vstupu do zájmové oblasti. Březnové cvičení v Litvě, kterého se zúčastnilo 112 příslušníků AČR kontroloval sám náčelník GŠ AČR gen. Bečvář a znamenalo to jakýsi náznak plánovaného začlenění mnohem početnějších uskupení do vznikajících jednotek NATO (Enhaced Forward Presence), rozmísťovaných v Polsku či v Pobaltí.

 

Pokud se jedná o turisty v obrněncích, kteří se prohánějí po našich silnicích nutno říci, že my jsme je sem nezvali. Pořád nám někdo vsugerovává, že je to v rámci nějakých spojeneckých závazků. My jsme žádné takové závazky nikomu nedali. Dokonce jsou ze strany různých občanských aktivit vznášeny protesty, jak proti shora popsané „spolupráci“ se „spojenci“, tak proti mrzačení Ústavy ve snaze „ spojencům“ vyhovět Ono nejde ani tak o „závazky“, jako spíše o horlivost některých politiků – vládních činitelů-, ale i některých poslanců a senátorů při tvorbě a přijímání závažných dokumentů v oblasti bezpečnosti splnit přání, požadavky a pokyny příslušných institucí USA. Ve své činnosti tedy místo prosazování a hájení zájmů ČR, podporují a prosazují především splnění zájmů USA. Toto tvrzení je možno celkem bez problémů dokázat. Již jsem se posledně zmínil o našem „ vzorném“ plnění úkolů, požadavků, návodů a doporučení obsažených v „Koncepci k zajištění operačního přístupu společných sil do zájmových oblastí, (Joint Operational Access Concept (JOAC). Uváděl jsem, že jsme v pozici aktivního plnění této Koncepce…Vzhledem k současnému vývoji je možno říci, že se nacházíme v předposledním stádiu, tj.ve stádiu přípravy „ Společných sil“ ke vstupu do zájmové oblasti. Uváděná Koncepce…je formulována podle nejnovější přijaté „Bezpečnostní strategie USA“ ve které vymezují Spojené státy konkrétní, nepřátelské státy, kterým připisují své vlastní špatné vlastnosti, neuvěřitelně lžou a dělají z lidí hlupáky.(tuto vlastnost získali i naši někteří politici). USA se staví do role světového četníka i soudce, jako jediná spravedlivá  velmoc.

 

Jako nepřátelské státy jsou uvedeny: Rusko, Irán, Severní Korea, Čína.- jako agresivní nekomunikativní státy nebezpečné pro svět ( zejména pro zájmy USA).

 

Z akcí ohrožujících světový mír, z agresí vůči jiným státům, poručování mezinárodního práva, destabilizací suverénních států a vyvolávání ozbrojených konfliktů zatím na regionální úrovni, které USA páchají,  obviňují „ darebácké“, neposlušné státy. Administrativa USA bezostyšně lže a podvádí nejen své občany, ale v podstatě celý svět. Cituji:

 

•          Rusko, které ukázalo, že nerespektuje mezinárodně uznávané hranice svých sousedů a je ochotné svých cílů dosáhnout použitím síly. Ruské akce podlamují regionální bezpečnost nerespektují mezinárodní právo.

•          Irán, který stále pokračuje ve snaze získat raketové a nukleární technologie v rozporu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN. Irán je také sponzorem mezinárodního terorismu a destabilizátorem celého regionu, podkopal stabilitu ve státech jako je Libanon, Irák, Sýrie a Jemen.

•          Severní Korea se podobně jako Irán snaží získat nukleární zbraně a balistické střely, což přímo ohrožuje Jižní Koreu, Japonsko a může se v časovém horizontu stát také hrozbou přímo pro USA. Severní Korea je také velmi činná v útocích v kyberprostoru.

•          Čína svým chováním v regionu podněcuje tenze mezi státy. Její nároky v Jihočínském moři jsou v rozporu s mezinárodním právem a ostatní státy se ze strany Číny nesetkaly se snahou tyto problémy kooperativně a diplomaticky vyjednat. Naopak, Čína agresivní snahou o získání území v tomto prostoru destabilizuje region.

Tedy podle  zásady „ Zloděj křičí – chyťte zloděje“!

 

Na základě těchto lží dokument stanovuje úkoly. Cituji:

 

1.Zastrašit, zabránit a porazit státní aktéry a když bude potřeba, USA se nebudou bát jednat jednostranně, i kdyby to bylo v rozporu s názory jeho stávajících spojenců.

2 Narušit, rozbít a porazit případné nestátní aktéry. K tomuto je třeba přistupovat velmi opatrně a tvořit si v různých místech konfliktu spojence a ty trénovat a vyzbrojovat.

3 Uchovat a rozšířit působení jednotek USA v klíčových oblastech světa. V Evropě je potřeba ujistit podporu spojeneckým státům NATO a odstrašit Rusko, které je agresivní na svých periferiích.

 

V dokumentu „ Obraná strategii ČR“ přijaté v březnu 2017 je uvedeno že „Vzhledem k  charakteru bezpečnostních hrozeb a  spojeneckým závazkům obrana České republiky nekončí na  hranicích našeho státu. Česká republika zajišťuje obranu své suverenity a územní celistvosti především v rámci společné obrany NATO podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Dále je deklarována úzká součinnost se Spolkovou republikou Německo. Budeme rozvíjet obrannou spolupráci se SRN, kromě jiného prostřednictvím vytváření větších mnohonárodních vojenských uskupení určených jako následné síly pro operace kolektivní obrany (?!) v  rámci iniciativy Framework Nations Concept (FNC). Plánovacím předpokladem je, že Česká republika začlení brigádu do většího celku (divize), vytvářeného v rámci této iniciativy. Jedním z nástrojů prohlubování regionální spolupráce s Německem a Polskem je příspěvek České republiky k posilování schopností aliančního Mnohonárodního sboru Severovýchod (Multinational Corps Northeast, MNC-NE) ve Štětíně.

 

Regionální obranná spolupráce je postavena na dvou hlavních pilířích: spolupráci se Spolkovou republikou Německo (SRN) a  rozvoji obranné spolupráce v  rámci Visegrádské skupiny. Pro kolektivní obranu spojenců podle článku 5 Severoatlantické smlouvy poskytne Česká republika pozemní a vzdušné síly předurčené k tomuto účelu v rámci obranného plánování NATO, jejichž základ tvoří brigádní úkolové uskupení na  bázi mechanizované brigády, perspektivně těžkého typu. Na základě tohoto dokumentu je plánováno v roce 2018 vyslat  jednotky AČR do zahraničí a to: do bojového uskupení vedeného Německem na území Litvy (DEU eFP BG) v počtu do 250 osob na dobu od 1. května 2018 do 31. ledna 2019 a do bojového uskupení vedeného Kanadou na území Lotyšska (CAN eFP BG) v počtu do 40 osob na dobu od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019. Obojí samozřejmě na obranu České republiky před agresí Ruska. (původní znění  Ústavy takovouto možnost nepřipouští).

 

V Koncepci k zajištění operačního přístupu společných sil do zájmových oblastí (JOAC) je rozpracován způsob  jak budoucí společné síly USA dosáhnou operačního přístupu a vstup do zájmové  oblastí. V podstatě se jedná o detailní návod na přípravu porážky Ruska a příhodnější název by byl „ KONCEPCE  PŘÍPRAVY  ÚTOČNÉ  VÁLKY  PROTI  RUSKU“. V jednotlivých částech dokumentu je popisována činnost, která je již několik let ze strany NATO prováděna. Počínaje „přibližováním“, získáváním nových členů, obkličování Ruska, budování nových základen kolem Ruska, společná cvičení členských států NATO co nejblíže ruských hranic, nácviky provádění dálkových přesunů vojenských jednotek a techniky US Army přes území několika států a další. Koncepce JOAC je o válčení. Pojednává o použití síly k získání přístupu do operační oblasti za situace, kdy se protivník svými silami snaží tomuto přístupu zabránit. Koncepce navíc zdůrazňuje, že protivník je schopný a disponuje pokročilými technologiemi v rozmanitém prostředí. I když to zde není zvláště zmíněno, použití ZHN zůstává i nadále předmětem vážných úvah.

 

Ještě jednou ve zkratce opakuji z úvodu. Bezpečnostní strategie USA je laděna v konfrontačním tónu s jasným zaměření a zacílením na Rusko. A akcentuje především strategické zájmy USA i bez ohledu na své spojence. Obraná strategie České republiky je v poslušném tónu a podpory zámořské světové velmoci USA a zároveň přisluhování Evropskému lídru Německu. Kromě bezpečnostních otázek se to projevuje také v ekonomických otázkách a dalších včetně velké vstřícnosti vůči Landsmanšaftu. (včetně nápisu na tabulích vymezující hranice – označení místo STÁTNÍ HRANICE změna na ZEMSKÉ HRANICE).  Tedy v souhrnu řečeno-ze strany státní orgánů ČR včetně Parlamentu silná podpora protiruských nálad (včetně pořadů v oficiálních mediích) a udržování válečnické psychózy a podpory konfrontace s RF. Odpověď občanské veřejnosti a opozice není adekvátní. I přes potíže spojené s překážkami  uměle vyvolávanými vládními institucemi  -  vzhledem ke stále se zhoršující nejen bezpečnostní situace –by  měl „hlas lidu“ znít hlasitěji. Dopisy Výzvy a Petice zasílané vládním činitelů a parlamentu různými občanskými iniciativami jsou zřejmě neúčinné a většinou není na ně ani  odpovězeno ze strany adresátů.

 

V této situaci, se jeví jako nanejvýš nutné – KOMPLETNÍ  VÝMĚNA  FIGUR. A to důsledně, na všech úrovních. Mám na mysli legální oficiální klidnou výměnu s využitím blížících se  parlamentních voleb. Každá volební strana nebo hnutí a každý kandidát by měli být veřejně dotázáni jaké mají představy a co chtějí a budou v případě zvolení prosazovat jak v bezpečnostních, tak  také dalších otázkách. ALE  POZOR. Nemůžeme dát důvěru politickým subjektům a jednotlivcům, kteří se dosud aktivně podíleli nebo bez odporu přihlíželi devastaci společnosti a státu a jeho zavlečení do područí ciziny,  účasti v přípravě a na okraj útočné války. Můžeme dát svůj hlas jen subjektům a jednotlivcům o nichž jsme se přesvědčili o jejich poctivosti na základě jejich dosavadní činnosti. Promarníme – li tuto šanci můžeme tím   podpořit růst  nebezpečí pro ČR, jejího dalšího rozvratu a nejistoty. Můžeme způsobit zesílení hrozby válečného konfliktu.

 

Kritériem pro výběr kandidáta by taky měl být záporný vztah k další existenci NATO a vojenským strukturám EU, a pozitivní vztah k nahrazení NATO novou celoevropskou strukturou kolektivní bezpečnosti od Atlantiku po Ural a od Baltu po Černé moře. Budována by měla být na zásadách Helsinského procesu s využitím zkušeností Hnutí nezúčastněných. Stejně tak by se měl subjekt, nebo jednotlivec, kterému dáme svůj hlas zavázat voličům, že bude usilovat o zakotvení v Ústavě ČR zákaz zneužití území a vzdušného prostoru ČR k průjezdům, pobytům, přeletům a cvičením cizích vojenských a jiných ozbrojených jednotek (viz Národní gardu jednotlivých států USA) včetně budování jakýchkoliv pevných i mobilních objektů a zařízení cizích ozbrojených sil na území ČR a přijetí Ústavního zákona na ochranu míru.

 Máme možná poslední šanci k této výměně – nemáme již právo se mýlit.

 

__________________________________________________________________________________

Jaderný úder proti Rusku?

plk v.v. Jiří Bureš, předseda Asociace VPV

 

Ukazuje se, že je nezbytně nutná důslednější ochrana míru, nejlépe samostatným Ústavním zákonem s jasnými formulacemi. Přijetí takového zákona je ale odvislé od složení parlamentu a tlaku občanů na zvolené poslance. O složení Poslanecké sněmovny budeme rozhodovat ve volbách my. Je proto třeba při výběru pečlivě vybírat a volit ty kandidáty, u kterých máme na základě jejich dosavadní činnosti záruku, že své předvolební sliby budou důrazně prosazovat. Občané ČR si zaslouží poctivější vládu hájící důsledně zájmy nejen státu, ale především svých občanů. Po 28 letech »demokratického« experimentu již nemáme právo se mýlit.

 

Poslankyně Helena Langšádlová (TOP09) se nedávno vyjádřila, že jaderná válka proti Rusku by byla naší povinností a bojem za naší svobodu.  I když pomineme skutečnost, že tento výrok vykazuje znaky trestného Činu podle § 407 Tr. zák. »Podněcování útočné války«, tak pokud je informace pravdivá, normálnímu člověku zůstává rozum stát. Je s podivem, že orgány činné v trestním řízení nekonaly, co konat měly.

 

A v této souvislosti se rojí i další otázky. Co lidskost, odpovědnost ve své funkci, spravedlnost a další? Zná vůbec tato žena obsah těchto pojmů? A co poslanecký slib? Slibovala snad paní poslankyně svým voličům, že bude požadovat zabíjení ruských občanů? Nebo slibovala, že bude prosazovat zákony a jednání státních orgánů ohrožující bezpečnost, majetek a životy občanů ČR?

 

Dosti dobře nerozumím ve zmíněném výroku části »… a bojem za naši svobodu«. Jakou svobodu má poslankyně Langšádlová na mysli a kde by si ji chtěla užívat? Má snad rezervované protekční místo v hlubokém krytu pro »globální elity«, které rozpoutaly »její« jadernou válku? A bylo by tam dost zásob pro všechny na přežití, než opadne radioaktivní zamoření planety? A co potom na mrtvé planetě, nebo její větší mrtvé části? Jaderná munice nebude přece padat jen na území Ruska. A ani radioaktivní spad a zamoření nebude pouze na území Ruské federace. Pokud se hovoří o vedení jaderné války proti Rusku, je třeba počítat s tím, že se Rusko bude bránit. Je již obecně známo, že připravený odvetný úder by se realizoval automaticky. Byl by veden na celou infrastrukturu Evropy k vyřazení existujících základen USA a vojsk NATO a znemožnění komunikace a zásobování vojsk USA a NATO rozmístěných u hranic Ruska od Baltu po Černé moře. Samozřejmě tato odveta by se také citelně dotkla území a obyvatel USA.

 

Naše členství v NATO je paradox a výsměch míru. ČR je členem »obranného« systému mezinárodní organizace NATO. Tedy té organizace, která ztratila svůj (sporný) obranný charakter definitivně na summitu NATO v Lisabonu v roce 2010 přijetím »Nové strategické koncepce«, ve které deklarovala připravenost a úmysl převzít roli Rady Bezpečnosti OSN a úmysl zasahovat vojensky i mimo euroatlantický prostor a do vnitřních záležitostí »nestabilních« států, při čemž nestabilitu určují Spojené státy. Tyto úmysly NATO resp. USA stále tvrději a bezohledně prosazují dosud.  

 

Poslanci navíc zcela nelogicky předložili návrh na změnu Ústavy ČR. Navrhovaná změna má být v úzké souvislosti s dokumentem Koncepce k zajištění operačního přístupu společných sil do zájmových oblastí, vypracované odborníky ve Vojenské akademii Vyškov. Oč vlastně v této Koncepci jde? Zmíněná koncepce detailně rozepisuje všechny požadavky, úkoly a opatření, aby byl do detailu splněn záměr.

 

V Úvodu je formulována hlavní myšlenka. JOAC (Joint Operational Access Concept - Department of Defense) popisuje způsob, jak budoucí společné síly USA dosáhnou operačního přístupu do zájmových oblastí tváří v tvář této strategii.

 

Pod pojmem operační přístup je nutno chápat širší soubor aktivit, činností a opatření, jehož cílem je příprava a realizace přesunu sil a prostředků z domovských základen, mnohdy na velké vzdálenosti a přes území různých států, do operační (zájmové) oblasti a jejich rozvinutí V našem případě se tedy nejedná o pouhý vstup vojenských sil do operační oblasti jako takové, ale o komplexní přístup k této oblasti se všemi aspekty. Ústřední myšlenkou JOAC je dosažení a znásobení společného úsilí (synergie) ve všech doménách (všech typech prostředí – vzdušný, kosmický, pozemní, námořní, podmořský a kybernetický prostor a elektromagnetické spektrum).

 

Historicky vzato - jedním ze způsobů, jak snižovat negativní vliv vzdálenosti, je budování předsunutých základen a udržování části potenciálu domácích základen v těchto vzdálených místech. Čím více kapacit může armáda na předsunutých základnách nashromáždit, tím více sníží negativní vliv vzdálenosti. Navíc, základny tohoto typu mohou přispívat k získání partnerů a taktéž mohou protivníky odrazovat. Schopnost budovat základny nebo zdokonalovat ty existující může sloužit jako prostředek odstrašování. Oproti tomu, předsunuté základny se stávají prvkem, který vyžaduje ochranu a údržbu a může se stát politickým problémem, který způsobuje třecí plochy s hostitelskou zemí nebo v daném regionu.

 

Za zmínku stojí i tyto body Koncepce:

  • JOA-028. Schopnost budovat vztahy a přátelství a sdílet schopnosti a kapacity k zajištění přístupu do zájmových oblastí k dosažení dlouhodobé regionální stability.

  • JOA-029. Schopnost zabezpečit od regionálních partnerů oprávnění k budování základen, k navigaci v pobřežních vodách a k přeletu vzdušného prostoru a k uzavírání dohod o podpoře.

  • JOA-030. Schopnost poskytovat výcvik, zásoby, vybavení a další pomoc regionálním partnerům ke zlepšení jejich schopností v oblasti přístupu do zájmových oblastí.

Česká republika je v současné době díky současné vládě v pozici aktivního plnění této Koncepce. Připomínám v této souvislosti návrhy na zmíněnou změnu Ústavy, podřizování částí Armády ČR jiným zemím (BRD), zahraniční mise, mnohonárodní cvičení vojsk NATO na našem území a vzdušném prostoru. Zeptejme se: Kolik asi základen na našem území je při průjezdech vybudováno a ošetřováno cizími jednotkami?

4. července 2017

__________________________________________________________________________________

Světová politika bez iluzí

PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D.

Americká armáda se vrací do Česka.

Vojenská kolona americké armády bude opět křižovat po České republice. "Účast ČR v NATO je zdroj našeho smrtelného ohrožení, nikoliv zvýšení naší bezpečnosti, jak se mnozí nezasvěceně domnívají," říká předsedkyně společnosti České mírové fórum Vladimíra Vítová.

O víkendu Českem projede další americký vojenský konvoj. Zhruba 550 lidí a 125 vozidel se bude přesouvat z Německa do Polska, kde mají působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. Co si o tom myslíte?

Přítomnost cizích vojsk na území pobaltských států, je deklarována jako "mírová" aktivita NATO. Ovšem zřízením protiraketových systémů v Rumunsku a Polsku a výstavbou nové námořní flotily na Ukrajině dávají Spojené státy a nyní de facto Německo světu na vědomí, že je dokončováno obklíčení Ruska.

Účast ČR v NATO je zdroj našeho smrtelného ohrožení, nikoliv zvýšení naší bezpečnosti, jak se mnozí nezasvěceně domnívají. Pokud chceme něco změnit, musíme v parlamentních volbách volit pouze ty strany, které jednoznačně požadují okamžité vystoupení ČR z NATO.

Problém je, že to nepožaduje ani jedna ze stávajících parlamentních stran — dokonce ani Úsvit, ani SPD. KSČM pouze chce vystoupení z vojenských struktur NATO a předseda ANO dokonce volá po tom, aby se změnil základní statut NATO (který je stejně permanentně porušován) a NATO samo sebe deklarovalo nikoliv jako pakt obranný, ale útočný.

Požadavek na vystoupení naší země z NATO nemá dokonce ani drtivá většina neparlamentních politických stran, kromě stran, které jsou nebo byly sdruženy v Alianci národních sil.

Žádné doprovodné akce pro veřejnost, ani setkání s cizími vojáky není v plánu. V roce 2015 to byl průjezd amerických vojáků skoro svátek. Může to být signálem rozčarování české společnosti?

Předcházející přejezdy vojsk USA a slavobrány, které jim česká vláda stavěla (obrazně řečeno), měly mít vliv na přípravu obyvatelstva k přijetí cizích vojsk na našem území. Součástí tohoto přístupu je též provádění stále častějších a delších tzv. součinnostních cvičení.

 Vláda však již situaci vyhodnotila jako klidnou, a proto nemusí aktivně a oslavně jakkoliv zasahovat. Český politický establishment, který absolutně nehájí zájmy naší země a našeho lidu, odvedl "dobrou práci" a lidé si začínají zvykat na přejezdy US Army. Už to není nic výjimečného — stane se z toho pravidlo.

Česká republika má být rejdištěm amerických, německých — prostě NATO vojsk — a nikdo se nás nebude muset vlastně ani na nic ptát. Ostatně poslanci navrhli novelu Ústavy, kde má být takovýto přístup zakotven. Evidentně nikomu z vlády — a bohužel ani panu prezidentovi — nevadí, že přestáváme být suverénní zemí.

Jak jinak dát celému světu najevo, že se vzdáváme suverenity, než tím, že přes naše území přejíždí cizí vojska — ve skutečnosti kdykoliv se jim zachce a že ministr obrany ČR dá celý bojový prapor pod velení Bundeswehru jen na základě dopisu.

 

Očekáváte protesty proti přesunu americké armády po našem území? A měly by se vůbec konat? Není to pouhá malichernost?

Nevím o žádném organizovaném protestu, ale nevylučuji ho. Protesty nejsou malicherností — jedná se vyjádření názoru. Lidé jsou ale už uvláčeni a považují demonstrace mnohdy za bezvýchodné.

Jejich hlas proti totiž nikdy není ve veřejnoprávních médiích ani v mainstreamovém tisku slyšet a navíc bývají zesměšňováni — přesně podle příruček "Jak zničit nepřítele". A lidé, kteří nesouhlasí s přejezdy americké armády, jsou pro český establishment a média "nepřátelé". A proto z veřejnoprávních médií ani z mainstreamového tisku nikdy neuslyšíte ani slovíčko o žádné politické straně, která požaduje vystoupení ČR z NATO.

ZDROJ zde:

https://cz.sputniknews.com/nazory/201703244970858-amerika-armada-cesko/

_________________________________________________________________________________

Bez míru nemáme budoucnost

Hodnotíme-li situaci v České republice z hlediska zachování míru, nemůžeme odhlédnout od situace mezinárodní. ČR je členem NATO – a v případě další agresivní politiky vůči nějakému státu (v živé paměti bychom měli mít bombardování Bělehradu) – nyní se eskalují vztahy s Ruskem – bude zatažena do války. Čeští muži takto mohou přes noc jít bojovat a padnout, aniž budou bránit svou zemi a aniž bude mít jejich smrt jakýkoli smysl.

 

Zájmem České republiky je tedy nenechat se vtáhnout do podobného válečného šílenství. Je naprosto zdrcující, že naše země neumožňuje občanům, aby se k podobně závažným tématům vyjádřili v referendu. Mělo by být jasně vymezeno, že do zbraně můžeme být povoláni pouze v případě napadení našeho státu. Zde ovšem narážíme na skutečnost, že NATO se jako obranná aliance nechová.

 

Kdykoli můžeme být posláni na krvavá jatka – a není v naší moci to změnit. Pokládám tedy za nezbytné, aby co nejdříve byla přijata taková legislativní úprava k obecnému referendu, kdy bude stačit například 80 000 podpisů k jeho vypsání a kdy bude dostatečná nadpoloviční většina hlasů při účasti vyšší než třicet procent. Politici pak nesmí mít právo veta, stejně jako nesmí mít možnost zakázat občanům referendum k tématu jejich bezpečnosti a k otázce míru. V opačném případě jsme my, občané, toliko rukojmí té které vlády.

 

Když média bubnují do zbraně…

 

Velice bolavým místem v prosazování míru jsou pochopitelně média. Ta nás v žádném případě neinformují objektivně, ale naopak, mnohdy hrubě realitu zkreslují. To zejména Česká televize předvedla v případě ukrajinské občanské války, kterou interpretovala jako napadení Ukrajina Ruskem, dále v případě války v Sýrii či při volbě D. Trumpa prezidentem. Celý humbuk kolem D. Trumpa není evidentně způsoben jeho postoji k otázce sociální či k lidským právům (ta porušoval ve světě snad každý americký prezident), ale je motivován obavou jistých kruhů, že jim překazí snahu vmanévrovat Rusko do války. Rusko záměrně čelí dalším a dalším požadavkům, u nichž ti, kdo je zadávají, vědí, že jsou nesplnitelné. Toho důkazem jsou Minské dohody, kdy sankce platí pro Rusko – a ukrajinská vláda může nadále beztrestně útočit na část svého obyvatelstva.

 

Evropská unie toto svou politikou posvěcuje, čímž prodlužuje agónii části Ukrajinců a zcela tak rezignuje na základní lidská práva.

 

Pět artikulů mediálních

 

Měli bychom mít na média minimálně následující požadavky: 1) Nezveřejňovat jako fakta neověřené informace a v případě, že se tak stane, měla by být na viditelném místě umístěna zřetelná omluva (viz například v souvislosti s údajnými ruskými hackery napadajícími cíle v Německu, apod.). 2) Neprezentovat pouze jediný výklad daných událostí, ale přiblížit různá hlediska na danou problematiku a poukázat na to, kdo z jakého úhlu pohledu věc hodnotí. 3) Nevytvářet falešné modly, pokud ti, které velebíme, se dopouštějí týchž či i horších zločinů, než ti, které zatracujeme. 4) Nepodléhat emocím, nešířit dojmologie. Média si nemají hrát na sázející v dostizích, kteří fandí tomu či onomu koni. Objektivita tkví právě v hodnotící neutralitě. Občan čeká na podstatné informace, ne na předžvýkaný názor, co si má myslit. 5) Každé médium, jež je někým vlastněno, by tuto informaci mělo uvádět – a pokud možno na viditelném místě – na titulní straně, v popisku na začátku zpráv, atp.

 

Předvolební boj a povolební válka?

 

Jako předvolební téma by pak měl být nastolen motiv míru. Aby jednoduše strany, které hodlají podporovat stupňující tlak na Rusko, neměly větší šance.

 

Potenciální voliči ČSSD si musí uvědomit, že B. Sobotka sice naslibuje cokoli – ale nic není schopen splnit. To již dokázal měrou vrchovatou. Názory mění den ze dne a je zcela nedůvěryhodný.

 

KSČM bohužel také není protisystémovou silou – a obávám se, že za teplá místa ve vládě by její někteří vrcholní představitelé přehodnotili i svůj vztah k NATO a k(ne)válčení.

 

Robejškovi Realisté jsou toliko modifikovanou ODS. Obě strany propagují rovnou daň – a obě strany se shodnou nakonec i na politice vůči Rusku. Stejně tak obě strany vyjadřují svůj odpor k M. Zemanovi. Realisté v žádném případě nejsou subjektem, který by prosadil referendum k tak stěžejní otázce, jako je (ne)ochota jít padnout na frontu za cizí zájmy.

 

Ti příznivci ANO, kteří se zároveň ztotožňují s názory M. Zemana, by měli bedlivě sledovat, zda toto hnutí nepodniká kroky k nevolbě pana Zemana prezidentem – a podle toho se zařídit (samozřejmě v případě, že M. Zeman bude kandidovat).

 

Zcela jasný vzkaz

 

Myslím si, že je potřeba voličům ukazovat, jak se jejich životy mohou radikálně proměnit, když bychom se octli ve válce. Muži by šli od rodin bojovat a padnout, sociální situace země by se propastně zhoršila, byl by nedostatek potravin, rostla by kriminalita. Takové prostředí by nebylo pro život.

 

Nemůžeme sice ovlivnit mezinárodní politiku, ale můžeme vyslat určitý vzkaz občanům v jiných zemích. Ten vzkaz by měl být stručný a jasný: Bez míru nemáte budoucnost. 

 

Marek Řezanka

_______________________________________________________________________

O čem se korektně mlčí. Jen začátek průšvihu, dodává z Německa zlé noviny Petr Schnur. A lituje, kam natlačili Českou republiku

Zpitomělá, duchovně impotentní Evropa pod německým vůdcovstvím.“ A sankce proti Rusku? „To je skutečně výplod chorých euromozků, navíc zcela závislých na USA,“ říká historik, sociální psycholog a publicista Petr Schnur žijící v německém Hannoveru. Zamýšlí se nad hrou na eurasijské šachovnici. Upozorňuje na průsečík, který má jak pro USA, tak pro Ruskou federaci klíčový strategický význam. „Amerika do něj chce za každou cenu prorazit, a získat tak co nejvýhodnější vojensko-strategické pozice vůči Rusku a Číně s cílem zamezit uvedení do provozu tzv. Hedvábné stezky,“ uvedl Schnur, který varuje i nás: „Česká republika vsadila svým nohsledstvím na falešného koně.“

 

Podrobnosti zde:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/O-cem-se-korektne-mlci-Jen-zacatek-prusvihu-dodava-z-Nemecka-zle-noviny-Petr-Schnur-A-lituje-kam-natlacili-Ceskou-republiku-453192

Jaroslav Tichý: Analýza událostí v Turecku

Turecko se nachází na území bývalého byzantského císařství, kde žili v minulosti křesťané, než je odtud vyhnali po boji muslimové. Na tomto základě vznikla později Velkoosmanská říše. Ta se později rozpadla. Mimo jiné i proto, že byla postavena na středověkých základech, zatímco okolní svět šel kupředu. Toho si byl vědom i Mustafa Kemal (Atatürk) jako první přezident, když prosadil sekulární režim v Turecku. Moderní turecký stát byl na tomto principu přímo založen. Problémem byla tehdejší velká nevzdělanost většiny obyvatel. To nešlo změnit hned. Přesto se velká turecká města začala přibližovat evropských, co do vzhledu, módy, chování obyvatel atd. Země se postupně industrializovala.
 
Ochráncem (garantem) sekularismu v Turecku byla po smrti Atatürka armáda. Turecko mělo v posledním období zájem o vstup do EU (snaha přiblížit se více k Evropě mělo ovšem již dříve). Za situace, kdy více než polovina Turků je nábožensky založena (prakticky naprostá většina je muslimského vyznání, avšak část z nich ho až tolik "neprožívala) - Kurdy v počtu několika milionů osob z toho vyjímám (to je jiná kapitola) je otázkou, zda vstup Turecka do EU (bez ohledu na jeho neřipravenost) by pomohl Turecku a jeho dalšímu pozitivnímu vývoji či nikoliv. Vstup Turecka by spíše uškodil EU, neboť by to byl obrovský nikterak nehlídatelný kanál pro šíření islámu do Evropy. Z dalšího vývoje je zřejmé, že vstup Turecka do EU (s ohledem na jeho praktiky, napojení na tmářskou S.Arábii a její wahabbismus) by byl nejen nejen větším negativem v porovnání s tzv. benefity z takového kroku (větší společný trh atd.), ale přímo obrovským omylem s velkými dopady na Evropu a její občany. Dnes je již zřejmé, že Erdogan se snaží o obnovení osmanské říše. Chce se stát sultánem. A k tomu mu USA, když ho zatahovaly do svých her, naznačily možnost vytvoření i evropského chálifátu. A tomu Erdogan neodolal.
 
Vývoj ve světě tendující k návratu ke středověkému uspořádání tomu napomohl. Dalším vývojem však zjistil, že se mu vše začíná sypat pod rukama. A že ho Američané nechávají na holičkách. Proto ten náhlý půlobrat směrem k Rusku. Tento krok ale nelze nikterak přeceňovat. Jednak proto, že je vynucený, jednak proto, že je ze strany Erdogana čistě účelový. Erdogan se při svém postupu na politické výsluní v Turecku spoléhal na širokou základnu obyvatel podléhajících silně vlivu islámu. A nepochybně i na tamní klér. To mu beze zbytku vyšlo. Tehdy byl opatrný, aby např. nebyl vyloučen z voleb, když kandidoval atd. To se také nestalo a skutečnost známe. Erdogan se stal prezidentem a postupně utahuje šrouby. Nedopadne to dobře, ač to ještě třeba potrvá. Navezením příslušníků ISILu do táborů na tureckém území se ale vše urychlí. Krom toho i Kurdové zvyšují své úsilí s cílem vybojovat si konečně svůj stát (a též i velké zásoby ropy, které se na jeho území nacházejí).
 
Když poslední vývoj porovnáme s předchozím vývojem v Egyptě, kde armáda zasáhla po vítězství Muslimského bratrstva v tamních (rovněž demokratických) volbách, lze říci, že turecká armáda promeškala svoji příležitost již v době přípravy prezidenstkých voleb, po nichž se Erdogan stal prezidentem. Pak začal obsazovat jednu pozici po druhé. Turecká armáda se pak zásahu neodvážila. Nyní tomu packalství nasadila ještě korunu neúspěšným pokusem o převrat. Příliš informací ale stále ještě nemáme.
 
Takže varuji před jednostranným černobílým viděním celé věci s tím, že šlo nutně o pokus těch "dobrých a pokrokových" proti zpátečnickému Erdoganovi. Mohla to být např. i reakce mladších proamerických generálů a důstojníků na poslední "půlobrat" Erdogana směrem k Rusku. Mohla to být i provokace organizovaná právě Erdoganem s cílem zdůvodnit další čistky, které údajně připravoval na tento podzim v armádě. Mohla to být i snaha "těch ohrožených" předejít plánovaným čistkám protiakcí. I největším ignorantům musí být po této události jasné, že Turecko k nám nepatří a patřit ani nebude. Že de facto o žádného našeho spojence nejde a ani jít nemůže.(a navíc proti komu?). A politici v EU vč. těch našich se začnou bát, aby je nepotkalo něco podobného, byť třeba z "importu". Ještě nepochopili, že budoucí problémy si již dovezli sami zvaním těchto problémů do zemí EU či minimálně jejich podporou. Dalších tedy již netřeba.
 
ZDROJ zde:
https://www.facebook.com/groups/1561052077554901/

TVN 24: Válka s Ruskem už vypukla

"Začali jsme věnovat pozornost virtuálnímu prostoru. Dohodli jsme se, že jej pokládáme za stejnou operační oblast jako vzduch, moře a souš," uvedl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Virtuální útok na jeden ze států NATO může vést ke spuštění článku pět a ke společné obraně, stejně jako v případě tradičního napadení.Na blížícím se summitu Severoatlantické aliance bude virtuální počítačový svět uznán za plnohodnotné bojiště, stejně důležité jako souš, moře, vzduch a kosmos. Na novém virtuálním válečném poli má aliance jednoho hlavního nepřítele - Rusko. V analýze před varšavským summitem NATO o tom na svém webu píše polská televize TVN 24.... Možný konflikt v kyberprostoru má být jednou z nejdůležitějších otázek summitu... Američané jsou přesvědčeni, že Rusko je na virtuálním bojišti vážnější soupeř než Čína.. Američané v roce 2011 prohlásili, že i virtuální útok mohou považovat za útok na svou zemi.

Více zde:

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/tvn-24-valka-s-ruskem-uz-vypukla/1369070

ŽÁDNÁ česká politická strana se nevyjadřuje k jednání NATO ve Varšavě

Pohoršujeme se nad imigranty, pohoršujeme se nad byrokraty z EU, ale žádný politik, ŽÁDNÁ politická strana se nevyjadřuje k jednání NATO ve Varšavě ve dnech 8. 9. 7. 2016. Nevyjadřují se dokonce ani komunisté, ani SPD ani SPO, ani ANO, ani Dělnická strana, ani Národní demokracie, ani Piráti, ani Alternativa zdola – prostě nikdo Nikdo NIKDO – ani zprava ani zleva!!! Nevyjadřují se dokonce ani mírové organizace a iniciativy – kromě Ne základnám, Vojáků proti válce a Českého mírového fóra a Českého mírového hnutí. Ale to jsou jen „hlasy na poušti“!



Zasedání NATO ve Varšavě bude zásadní, protože NATO si nachází nové a nové záminky k válce, například stanovilo, že by mohlo mít opodstatnění napadnout Rusko, dojde-li k oznámení, že se členská země NATO stane obětí kybernetického útoku osobami ze země mimo NATO, jako je Rusko nebo Čína, že potom ustanovení Článku V o „kolektivní obraně“ NATO vyžaduje, aby se každá členská země NATO přidala k té členské zemi NATO, která se rozhodne vrátit úder útočící zemi!!!!!!!!!

„Konkrétně NATO tvrdí, že protože to byli ruští hackeři, co zkopírovali e-maily Hillary Clinton z domácího počítače, když si „privatizovala“ komunikaci US ministerstva zahraničí na svůj nezabezpečený domácí počítač, tak by to mohlo zakládat skutkovou podstatu ruského útoku proti Spojeným státům americkým, a to by, kdyby to US president vyhlásil za ruskou invazi do US, spustilo uplatnění NATO klauzule o vzájemné obraně, což by vyžadovalo, aby se všechny země NATO přidaly k US vládě a šly do války proti Rusku, když by se tak US vláda rozhodla.“ (viz. Tyler Durden, http://www.zerohedge.com/news/2016-07-01/hacked-emails-confirm-nato-push-provoke-escalate-conflict-russia)

Včera opustila delegace Ruské federace na znak protestu Parlamentní shromáždění OBSE. Podle slov šéfa ruské delegace Nikolaje Kovaljova, poslance Státní dumy a zvláštního zástupce PS OBSE pro boj s terorismem, byly VŠECHNY připomínky ruské strany zamítnuté a to bez jakýchkoliv vysvětlení. Když se podíváte na připojené video – zjistíte, že člena ruské delegace NIKDO ANI VTEŘINU NEPOSLOUCHAL!!! https://life.ru/t/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8/427668/dielieghatsiia_rf_v_pa_obsie_pokinula_zasiedaniie_v_znak_protiesta 

Zástupcům NATO je úplně jedno, CO řeknou zástupci Ruska, je jim úplně jedno, co si přejí lidé jednotlivých zemí EU – tedy mír – a i evropským vládám je to úplně jedno! A je to také úplně jedno českým politickým stranám, což je opravdu nepochopitelné, protože konflikt s Ruskem – který tak bezostyšně plánuje NATO – by se týkal naprosto všech jejich členů a příznivců! 

Vybírám jasný názor z diskuse pod jedním článkem:
 
„Mnozí diskutující si neuvědomují, jaké hrozby nám hrozí. USA mají 150 vojenských základen po světě a přibližují se se zbraněmi NATO k hranicím Ruska, zatímco Rusko? Není mi známo, že by mělo vojenské základny poblíž USA nebo někde jinde ve světě. Často se píše o Ruské propagandě, ale nezlobte se na mě, já jí nikde nečtu, není slyšet. V našich sdělovacích prostředcích jen slyším a čtu o útocích proti Rusku. USA v roce 1989 zabraly území Panamy, udělaly si svůj pořádek v Egyptě, v Libyi, Jugoslávii, povraždily nepohodlné prezidenty, nevinné, dokonce bombardováním civilních objektů povraždily i děti, o Vietnamu a Koreji nemluvě. A mám otázku pro nesnášenlivé a agresivní k názorům těch, kteří vyzývají k míru a k pokoji. Dovedete si představit život bez infrastruktury, bez elektřiny, bez telefonů, televize, bez potravin a dokonce bez vody? Děsím se toho, co se děje. Vyzývám proto Bohuslava Sobotku: pane předsedo vlády, pokud ve Varšavě nebudete zastávat stanovisko občanů ČR, potom odstupte a dejte možnost zvolit nové politiky. Václav Princ, České Budějovice.“ 

V Praze dne 3.7.2016 Vladimíra Vítová
 
Text je publikován též zde:

http://www.novarepublika.cz/2016/07/zadna-ceska-politicka-strana-se.html?showComment=1467642152354#c1194297492358059252

a zde:

http://www.czechfreepress.cz/vase-free-zona/zadna-ceska-politicka-strana-se-nevyjadruje-k-jednani-nato-ve-varsave.html